Obchody s logem Levných knih máme všichni spojeni se získáváním starších (byť leckdy rozhodně ne až zas tak starých) knižních titulů, hudebních a počítačových CD či časopisů za několikanásobně sníženou cenu. Ovšem zda se všichni zamyslí, za jakou cenu je takovýchto příjemných efektů dosahováno a kdo na tom vlastně vydělá, to už je otázka.

Dá se říci, že na obchodech s levnými knihami rozhodně vydělá zákazník, to v každém případě. Vždyť zaplatit za knižní kovinku, kterou ještě před měsícem prodávali v knize za dvě stovky, padesát korun, je jistě sen každého člověka, kterému alespoň malinko záleží na penězích (tedy všichni s výjimkou Viktora Koženého :o). Slevy Levných knih jsou opravdu dramatické, a to i přesto, že nejde o žádný knižní "second hand", jak byste se právem mohli domnívat, ale o ještě nepoužité (byŤ tisíci chtivými rukami před vámi necitelně ohmatané) věcičky.

Levné knihy jsou v podstatě mrchožroutskou záležitostí, a to tak drsnou, že by supi strčili horem pádem hlavy do písku, kdyby o tom něco věděli, nedělajíce si nic z toho, že jde o způsob chování vlastní spíše jiným ptákům - pštrosům. Abych vám to objasnil: kniha může ležet na pultech knihkupectví a obchodů vůbec jen omezenou dobu, pak už zabírá místo novým a atraktivnějším titulům a prodejce ji jako neprodejný artikl s chutí vrátí zpátky nakladateli. Ten samozřejmě může nechat remitendu ležet ve skladu, ale krom toho, že se může chodit koupat v knihách, jako strýček Skrblík v penězích, mu to k ničemu moc nebude. A Levné knihy jsou způsobem, jak lze alespoň o trochu zmenšit ztrátu z neprodaných a s největší pravděpodobností již neprodejných titulů.

Pro obě strany je to výhodné - vydavatel se zbaví kousků, které by mu leda tak zabíraly místo ve skladu a nechaly se žrát myši a krysami, někdy málo někdy víc sníží ztrátu, která mu z těchto neprodaných výtisků plyne a je v rámci mezí spokojen. Ještě spokojenější je obchodník, který za pár korun (jedná-li se o obchodnici, pak možná i za hubičku) získal kvantum leckdy poměrně atraktivních knih. Pohodí je do pronajatých prostor, nalepí na ně cenovky s trojnásobkem kupní částky, což stále ještě znamená slevu řádově v desítkách procent (sleva o několik stovek není výjimkou), lidi se mu na ně vrhnou, on zbohatne, ulije si peníze do švýcarské banky a v tichosti zmizí na nějaký tichomořský ostrůvek, kde se bude do konce života cákat v moři a užívat si víno, ženy, zpěv...

Po tom všem, co jsem zatím napsal, byste si asi o Levných knihách vytvořili obrázek v podstatě dobročinné organizace, která vám zpřístupní již neprodávané tituly, a to za více než rozumnou cenu. Ano, v podstatě to tak je, ale jako každá věc mají i levné knihy své stinné stránky. Už na samotném principu mrchožroutského obchodnictví je podle mého názoru něco zrůdného, no a pak se nelze neopřít do strašného stavu, ve kterém se prodejny nacházejí. Většinou jde o stísněné místnosti vzhledem připomínající skladiště, kde jsou navaleny davy lidí, kde se neklimatizuje, obsluha je na vás příjemná tak jednou do roka, nejspíš jí zrovna chybí okénko do modrého života, ani nepomýšlejte, že byste snad k nákupu deseti knih dostali sebemrňavější igelitku, nezapomeňte - jste přeci v Levných knihách. To je důvod, proč mnohdy raději navštívím Dům knihy nacházející se na Václavském náměstí jen kousek od odporné prodejny KMa (LK v Praze)...

Autor článku: Tomáš Krajča
Další články od tohoto autora
Článek zaujal už lidí